Podkarpatská Rus

čarokrásná dovolená u laskavých horalů


Nezávislý portál pro turisty směřující
Na podkarpatskou rus


 DOMŮ | TURISTICKÉ ZNAČENÍO PROJEKTU | VESNICE | HISTORIE | TRADICE | ARCHITEKTURA | POČASÍ | DOPRAVA | PENÍZE | MAPY | KNIHY |   ČLÁNKY | FOTOGALERIE
TURISTIKA | GPS | CYKLOTURISTIKA | ZIMNÍ SPORTY | UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
| ZÁJEZDY | DÁRKY | ZÁSADY CHOVÁNÍ | AMBASÁDA | POMOC | ODKAZY



Pomoc Podkarpatské Rusi

 
Projekt Adopce na dálku

Projekt Adopce na dálku organizovaný Diecézní charitou ostravsko-opavskou umožňuje zájemcům z České republiky a ze Slovenska podporovat vzdělávání dětí a mládeže na Podkarpatské Rusi, konkrétně v Ťjačevském a Mižhorském okrese, které jsou značně postiženy nezaměstnaností a svízelnými politickými i hospodářskými poměry (prorůstání místní politické a ekonomické moci). Projekt je na ukrajinské straně koordinován katolickým misionářem otcem Petrem Krenickým, který v oblasti působí již šestnáctým rokem. Podrobnosti o projektu najdete také na stránkách Charity.

 



Film Olgy Sommerové o adopci
na dálku si můžete
prohlédnout
zde


Statistické a faktografické údaje


V roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu, se Ukrajinská republika osamostatnila. Na území o rozloze 603 700 km2 žije 51 500 000 obyvatel. Hlavní město je Kyjev, úřední jazyk ukrajinština. Zakarpatská Ukrajina, bývalá Podkarpatská Rus (v letech 1918 - 1939 součást Československa), patří k nejchudším oblastem na Ukrajině. Žije zde přibližně 1,5 mil. obyvatel, území je členěno do 13 rajónů (okresů). Charita pomáhá dětem pocházejícím z oblasti Tjačivského rajónu, který má přibližně 45 000 obyvatel. Je to jediný okres, kde ještě převažuje porodnost obyvatelstva nad úmrtností.

Krajina Tjačivského okresu je malebná. Pod strmými kopci Karpat se krčí několik set dřevěnic tvořících vesnice, obklopené kamenitými neúrodnými poli, horská údolí, rozbité cesty, říčky, které se na jaře a na podzim stávají nebezpečnými veletoky, zbytky úzkorozchodných horských tratí, které v minulosti umožňovaly vesničanům spojení z nedostupných horských údolí s okolním světem. Při ničivých záplavách koncem 90. let byly "úzkorozchodky" strženy a peníze na opravu nejsou. Krásné, zdravé stromy… Státní lesy podle pravidla "práce státu - zisk podnikavcům" zaměstnávají dřevorubce a lesní dělníky. Nezpracované surové dřevo se vyváží, aniž by se využilo umu a dovednosti místních řemeslníků, přičemž výrobky ze dřeva se dovážejí za drahé peníze z ciziny a nezaměstnanost zde dosahuje až 80 %. Ve vesnici Usť Čorná, ležící v nadmořské výšce 1300 m, vykonává desátý rok namáhavou misi slovenský kněz Otec Peter Krenický a sdílí s vesničany jejich trápení. Na trhu najdeme rozmanité zboží - umělé květiny, oblečení, vlnu z rozpletených svetrů, houby, ryby napíchnuté na prutu, maso - jako pult prodavačům slouží kapota žigulika, pokrytá kusem plachty. Vyhledávanou pochoutkou jsou slunečnicová semínka. V horách bývá chladné, deštivé počasí, které znemožňuje pěstování brambor, zeleniny a jiných produktů. V níže položených vesnicích se daří kukuřici, fazolám a občas i bramborám. Majetnější vesničané chovají krávy, které cestou z pastvy zastaví provoz na místních "autostrádách" (autostráda = auto strádá).

Na rozbitých, kamenitých cestách se můžeme setkat s výrazně namalovanými dospívajícími dívkami, které klopýtají na vysokých podpatcích. Důrazem na líčení a výstředním oblečením se mnohdy snaží uniknout před realitou a zakrýt tíživou situaci, ve které se nacházejí. Čím větší bída, tím větší důraz na oblečení a zevnějšek.

V zimních měsících se ve školách topí dřevem, které žáci donesou. Zásoby dříví někdy nestačí, a tak při vyučování na sobě mají zimní bundy. Často chybí základní vybavení školními a sportovními pomůckami či hudebními nástroji.


Historie projektu


"Ke zralému lidství patří umění naslouchat volání slabých…"

Na podzim roku 1998 prožívali obyvatelé v obci Usť Čorná a přilehlých horských vesničkách Tjačivského regionu (nejchudšího na Ukrajině) velkou úzkost. Měli zoufalý nedostatek potravin, hrozil jim hlad a nevěděli jak přečkají zimu, která bývá v horách velmi dlouhá, mrazy se často pohybují kolem mínus 20 stupňů Celsia. Pak přišly ničivé povodně. Místním lidem začala přicházet humanitární pomoc, do níž se zapojila také Diecézní charita ostravsko - opavská. Vesnice, které se ještě nevzpamatovaly z první katastrofy, se ocitly na jaře opět pod vodou.

Druhá povodeň byla největší za posledních sto let. Byly zničeny komunikace, důležité tepny pro spojení s okolím. Charita se opět zapojila do humanitární pomoci a vypravila kamiony potravin, ošacení, matrací, přikrývek a dovezla i finanční dary, za které se nakoupily potraviny. Na těchto humanitárních cestách se setkal ostravský koordinátor pro pomoc Ukrajině pan Gejza Machala se slovenským misionářem Petrem Krenickým. "Povodně nám paradoxně pomohly a zachránily nás od hrozícího hladomoru", vzpomíná Otec Petr na začátek spolupráce s charitou. "Znám ženu, která je sama s 8 dětmi. Týden neměla dát dětem co jíst, tak se pokusila otrávit. Podařilo se ji zachránit. Dovezli jsme jí aspoň jídlo, které jsme narychlo sehnali.Trpěl jsem jako blázen, když se jeden mladý tatínek oběsil. Těžce pracoval v lesích a zaměstnavatel mu dal místo mzdy nekvalitní alkohol, ze kterého se pomátl na rozumu. Chlapec po dětské obrně se bojí, že bude muset umřít, protože rodiče neseženou 6 000 dolarů na operaci v Bratislavě….. Jsem šťastný, že mohu pro tyto trpící lidi žít. Zamiloval jsem se do nich… Abych nebyl pohlcen nenávistí, které jediné je tady dostatek, musím sám čerpat z modlitby a učím tomu i ostatní," líčí denní realitu na Podkarpatské Rusi Otec Petr Krenický, který zde desátým rokem vykonává namáhavou misi.

Podkarpatská Rus byla do roku 1949 převážně katolická, po válce byli kněží postříleni, odvedeni na Sibiř, katolická církev zlikvidována. Na její místo nastoupila pravoslavná církev, která je nástrojem státní moci a udržuje obyvatele v ochromujícím strachu. Neúrodný horský terén, 90 % nezaměstnanost - drtivá většina žen je v domácnosti, muži nejčastěji pracují jako sezónní dělníci v lese. Inteligence odchází za prací do velkých měst nebo odjíždějí do zahraničí. Děti z rodin žijících na samotách, mají mnohdy 8 km daleko do školy, a když jim v zimě chybí pořádná obuv, do školy prostě nejdou. Otec Petr vlévá místním lidem do srdcí naději a stále hledá nové možnosti jak zachránit lidskou důstojnost. Jednou z podob pomoci potřebným je i projekt "Adopce na dálku".

Cílem projektu je podpořit všestranný rozvoj osobnosti, zvýšení vzdělanosti, růst zaměstnanosti a kvality života. Myšlenka adopce na dálku začala nabývat konkrétní podoby počátkem roku 2002. V březnu odjeli na týdenní služební cestu do Usť Čorné pracovníci Diecézní charity ostravsko - opavské: Gejza Machala, Jarmila Sýkorová, Eva Chudejová, fotograf Pavel Zuchnický a římskokatolický kněz. Cílem cesty bylo zmapování situace na Podkarpatské Rusi a navázání kontaktu s lidmi vhodnými pro zapojení do projektu adopce na dálku. Bylo vybráno prvních 50 dětí z farností Německá Mokrá, Ruská Mokrá, Dubové - Vitrná, Dubové - centr a Krásná - Pidčos (předpokládaný počet "adoptovaných dětí" do konce roku se pohyboval kolem 100). Rodiče nebo zákonní zástupci vytypovaných dětí byli vstřícní a ochotní spolupracovat. Oficiálně byl projekt zahájen v dubnu tiskovou konferencí, kde se jako první adoptivní rodič přihlásila lékařka z Opavy a adoptovala 2 děti. Zájem o adopci dětí z Podkarpatské Rusi byl nečekaně velký. Našlo se hodně lidí, kteří mají otevřené srdce pro druhé a chtějí pomoci. Do konce roku 2002 se tímto způsobem podařilo pomoci 200 dětem.


Jak a kde probíhá adopce


Jedná se o projekt Diecézní charity ostravsko-opavské zaměřený na trvalou pomoc dětem na Ukrajině, kterým jejich rodiče či zákonní zástupci nemohou poskytnout ani základní péči (dostatek jídla, ošacení, vzdělání, zdravotní péči). Za finanční příspěvek adoptivního rodiče bude o dítě postaráno bez toho, aniž by muselo opustit své zázemí, kulturu a zvyky. Jedná se o jeden z nejefektivnějších způsobů rozvojové pomoci, kdy adoptivní rodič ví, jak byly jeho peníze použity.

Cílem projektu je, aby adoptované děti byly v budoucnu schopny zabezpečit sebe a svoje rodiny a aby jejich děti nepotřebovaly rozvojovou pomoc. Dlouhodobým cílem je zvýšení vzdělanosti, zaměstnanosti a kvality života.

Kontakt a setkání s adoptovaným dítětem Adoptivní rodič obdrží fotografii dítěte společně s informacemi o jeho rodině a prostředí, ve kterém vyrůstá. Snahou Charity je, aby adoptivní rodič obdržel každý rok zprávu o tom, jaký pokrok udělalo dítě díky jejich poskytnuté pomoci. Dítě si může s adoptivním rodičem dopisovat. Adoptivní rodič má možnost své dítě navštívit, náklady spojené s návštěvou si hradí sám. Není vhodné, aby dítě jezdilo k adoptivnímu rodiči, protože žije v odlišných podmínkách a návštěva by na něj mohla mít nepříznivý dopad.

Projekt Adopce na dálku je realizován v oblasti Tjačivského okresu, nejchudší hornaté oblasti Zakarpatské Ukrajiny. Je určen k trvalé pomoci dětem, kterým jejich rodiče nemohou poskytnout základní péči (dostatek jídla, ošacení, vzdělání, zdravotní ošetření.) Zároveň si klade za cíl výchovně vzdělávací proces dítěte i jeho rodičů.

Za finanční dar 6.000 Kč ročně mohou adoptivní rodiče podstatně změnit život jednoho konkrétního dítěte, případně jeho rodiny. Adoptované dítě tak dostane šanci na zlepšení kvality života bez toho, aniž by muselo opustit své rodinné zázemí, kulturu a tradice. Jedná se o dobrý způsob rozvojové pomoci, který dává šanci adoptovaným dětem dozrát v zodpovědné osobnosti. Ze společného fondu adopce jsou podporovány i pastorační aktivity sportovní soutěže, besídky, výlety, katecheze, pravidelný nákup literatury a časopisů aj.) Projekt se rozšířil na pomoc těžce nemocným dětem. Byl operován Vasil po dětské mozkové obrně, slepá Anička a nechodící Oxana. Dalším dětem byly poskytnuty příspěvky na léčbu a léky.

Garantem projektu a nejbližším spolupracovníkem je slovenský misionář Petr Krenický, působící v této krajině od roku 1993. Z 36 obnovených farností bylo misijní území, ve kterém adopce probíhá, povýšeno na děkanství a Petr Krenický byl jmenován Děkanem. Z tohoto důvodu bylo centrum adopce přestěhováno z horské vesnice Usť Čorná do okresního města Tjačiv.

Podařilo se pomoci několika nemocným dětem. Např. mohl být operován těžce nemocný chlapec Vasil, dále byla úspěšně operována slepá Anička, staršímu chlapci byl odeslán inzulín a sehnaly se peníze na léky a léčení dalším nemocným dětem.

V rámci vzdělávacího programu mohlo několik dětí začít studovat, nejchudším vysokoškolským studentům byly uhrazeny náklady na studia a zakoupily se učební pomůcky pro bohoslovce zapojené do projektu. Do několika škol byly žákům pořízeny pomůcky a zaplaceny obědy.

Vychází časopis Zrníčko, který dostává každá rodina, jenž má děti v adopci. Dětská dechovka z Usť Čorné koledovala o Vánocích na Slovensku a díky fondu adopce na dálku se pro 3000 dětí připravily mikulášské a vánoční balíčky. Byly uspořádány zájezdy do krajského města, tak se většina dětí poprvé podívala za hranice svého okresu. V létě byl zorganizován tábor pro 90 dětí z Usť Čorné.

Projekt Adopce na dálku pokračuje díky umění mnohých lidí naslouchat "volání slabých" a mozaika obdarovaných se pozvolna rozrůstá.

Ukončení adopce

  • dítě ukončí vzdělání a stane se soběstačným (ideální stav)

  • dítě dále nepokračuje ve studiu

  • zlepší se finanční situace rodiny

  • rodina se odstěhuje a dítě nelze dále monitorovat

  • při závažném porušení pravidel projektu

Pokud se adoptivní rodič rozhodne ukončit adopci, sdělí tuto skutečnost alespoň dva měsíce předem, abychom včas našli nového adoptivního rodiče.

 

Kde konkrétně adopce probíhá

Tjačivsky okres

V údolí Ruské a Německé Mokré protéká říčka Mokrjanka. Ruská Mokrá - horská vesnička, rozbitá cesta, dřevěnice - původní řecko - katolický kostel spálen - v roce 1999 první, nově opravený kostel "Nanebevzetí P. Marie" - postavený z bývalého kulturního domu - vyzdoben malbami od lidového umělce z Chustu

Německá Mokrá - horská vesnička nedaleko Koločavy - asi 550 obyvatel - v roce 1776 přišli z Horních Rakous první obyvatelé - původně římsko - katolický dřevěný kostel z roku 1776 sv. Jana z Nepomuku (nejvýchodněji položený kostel sv. Jana z Nepomuku na Ukrajině), jezuité rozšířili úctu k sv. Janovi po celém světě - kostel byl postaven pro německé věřící, po jejich vystěhování zpustl - byl využíván jako kulturní dům - druhý opravený kostelík, naproti je ZŠ - nejvíce postižená povodněmi, spousta domů byla zničena, z fary na konci vesnice zůstaly po záplavách jen schody - za socialismu - rekreační středisko, vlek

Usť Čorná - byla založena kolem roku 1715 - za císařovny Marie Terezie začalo osídlování horských oblastí, za prací v lese přišli první dřevorubci s rodinami - fara, kostel, škola - opravuje se kulturní dům - volno časové aktivity dětí, centrální evidence adopce, řeholní sestry, pravé křídlo přestaveno na domov pokojného stáří.

Lopuchovo ( v jízdním řádu ČSD z roku 1938 pod českým názvem Brustura) - jedna z nejchudších farností s přibližně 4 tisíci obyvateli, za socialismu většina lidí pracovala ve vodní elektrárně, po jejím zrušení se ocitli bez práce, kolem 500 nezaměstnaných odešlo za prací - rozestavěná benzínka - vesnici postihly ničivé povodně, říčka Brusturjanka s peřejemi - do 50. let řeckokatolická vesnice , v 50. letech začalo systematické vyhlazování řecko - katolíků, někteří byli odvlečeni na Sibiř a povražděni, - mezi církvemi stále přetrvává rivalita a nevraživost, chybí ekumenismus - je zde rozestavěný kostel, zatím se mše slouží v bývalé hospodě

Pidčos - Krásná - třetí postavený kostel

Dubové - Viterná - útulná, ale velmi chudě vybavená vesnická škola

Dubové - centr - SŠ technická - rozestavěný kostel

Další vesnice : Krásná, Hanyči, Pidpleša, Kalyny, Petrušiv, Ternovo, Krivé, Novoselycja, Bilovarci, Dobrjanske, Okruhla, Bedevlja, Lazy, Tarasivka, Vilchivci, Runja, Tjačivka, Tjačiv, Teresva, Buštyno.

Mižhirsky okres

Mižhirja, Nehrovec, Koločava, Bradolec, Syněvir, Syněvirska Poljana, Tjuška, Novoselycja, Lozjansky, Izky, Majdan, V.Studenyj, Kopašnevo, Konjušky.



Jak pomoci


Adopce na dálku je určena všem našim občanům, kteří mají zájem pomoci dětem, které pocházejí z ekonomicky slabých rodin sirotkům a dětem z dětských domovů studentům SŠ a VŠ dětem se zdravotním postižením

Na Ukrajině žije mnoho dětí ve velmi špatných hmotných i morálních podmínkách. Tento způsob adopce spočívá v tom, že si zájemce vybere dítě, kterému bude finančně pomáhat.

Finanční dar bude využit na : pokrytí nákladů na vzdělání (školní pomůcky, oblečení, stravu, jízdné do školy, koleje apod.) zdravotní péči (léčba, léky, zdravotní pomůcky apod.) pokud adoptované dítě nemá rodinu, je mu také zajištěno ubytování a strava v dětském domově nebo v náhradní rodině u malých dětí, které nenavštěvují školu - na náklady související s pokrytím základních životních potřeb (strava, pleny, léky apod.)

Adoptivním rodičem se může stát každý, kdo chce pomáhat dítěti finančním darem.

Požadovaná částka je 6 000 Kč ročně na jedno dítě (možnost pololetních, čtvrtletních a měsíčních splátek).


Kontakty a hlavní organizátoři


Adresa střediska: 
Diecézní charita ostravsko-opavská
Středisko humanitární pomoci
Kratochvílova 3
702 00 Ostrava
e-mal: humanitarni.dchoo@caritas.cz
web: www.shp-ukrajina.cz

tel/fax: 596 127 262-4, 596 617 781

 

Bankovní spojení:
Raiffeisenbank - pobočka Ostrava, Na Hradbách 8, 702 00 Ostrava
Adopce na dálku: 106 500 9799/5500 (VS číslo smlouvybez písmen a lomítka)
Důstojný život: 106 500 9780/5500 (VS číslo smlouvy bez písmen a lomítka)
Dobrovolné dary: 106 500 9772/5500 (VS 555 režie Důstojný život, 999 režie Adopce na dálku)

NOVÉ BANKOVNÍ SPOJENÍ NA MISIJNÍ ČINNOST
chcete-li  posílat  finanční dary na misijní činnost P.Krenického, působícího na Ukrajině , používejte prosím toto bankovní spojení:
Česká spořitelna, pobočka Ostrava, Prokešovo nám. 8/1803,  číslo účtu :  1975790043/0800

 

Hlavní organizátoři

Vedoucí střediska: Ing. Marta Porubová
tel.: 599 525 947, 596 617 778
mob.: 731 625 871
e-mail: marta.porubova@caritas.cz


Garant projektů na Ukrajině: P. Petr Krenický
tel.: +380 985 777 938
e-mail: krenicky@mail.ru


Hlavní koordinátor projektů na Ukrajině: Anna Janíčková
tel.: +380 313 451 210
e-mail: channah1@seznam.cz


Koordinátor projektu Adopce na dálku: Mgr. Martin Hořínek
tel.: 599 525 946
mob.: 731 625 870
e-mail: adopce.dchoo@caritas.cz, martin.horinek@caritas.cz


Koordinátor projektu Důstojný život: Nataliya Mrovcová
mob.: 731 625861
e-mail: dustojny.zivot@caritas.cz
 





 

Během svého pobytu ve vesnicích se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru horských údolí. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro domorodce i pro nádhernou přírodu Karpat přínosem.

V rámci projektu rozvoje šetrné turistiky pro společnost Člověk v tísni o. p. s. zhotovil Ivo Dokoupil (ivo.dokoupil zavináč tiscali.cz).
Projekt je financován vládou ČR prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí ČR.

© Společnost Člověk v tísni, Hnutí Duha Jeseníky, 2012